marie dubanova na Blog.cz

Zákony pro lidi Sbírka zákonů ČR Ročník 1960 Předpis č. 116/1960 Sb.

Znovu si připomeneme zaplněná náměstí v listopadu 1989. Desítky tisíc mrznoucích lidí na Hradčanském náměstí 29. prosince stejného roku, kdy poprvé vystoupil na balkon nádvoří Pražského hradu jako nově zvolený československý prezident. Zraky svobodných občanů tehdy k němu vzhlížely s nadějí.

Ti, co ji ztratili, si opět mohou uvědomit, jak velikým mužem Václav Havel byl. Jedině s Václavem Havlem se chtěli setkat politici různých zemí světa a světové osobnosti. Byl jediným českým prezidentem, který vystoupil v americkém Kongresu, kde se mu dostalo několika ovací vestoje. Je jedinou českou osobností, která byla schopna zaplnit titulní strany médií, ikdyž to by nemělo být tím poznávacím znakem jeho velikosti, a určitě ne Václava Havla.

Byl jedinečným politikem, protože z podstaty politikem nikdy nebyl. Stal se jím z autentické morální potřeby a zůstával více spisovatelem a myslitelem. Nechtěl zůstat miláčkem davů a nakonec jím ani nebyl, protože lidem říkal, co slyšet nechtěli. Zásadně vycházel ze svého přesvědčení a z toho, co cítil jako důležité. Člověk s ním nemusel souhlasit, ale jeho slovům věřil. Věřil jeho přesvědčení. Věřil v jeho autenticitu, tedy v to, co českému světu politiky tak zoufale chybí.

Byl člověkem s osobitým a kouzelným darem jazyka, lehce ironickým humorem a pro své společníky byl skvělým partnerem pro pestrý a veselý život. Václav Havel byl neuvěřitelně konzistentní, občansky pevný, a jak v 70.letech definoval základní principy svých společenských postojů, tak si je ponechal do posledního dne.

Václav Havel už nebude dráždit český svět svými nepříjemnými otázkami. O to více bychom na něj měli myslet a znovu začít číst Havla a o Havlovi. Žádný takový jako Václav Havel už nikdy nebude. Nedopusťme, aby svět věděl lépe než my, jakou osobností byl. Všichni by si měli vzpomenout a postavit ho tam, kam náleží. Na vrchol dějin nejen našich životů.

Předseda správní rady Nadačního fondu proti korupci (NFPK) Karel Janeček při svémpodnikání využívá výhod daňových rájů. Investiční fondy, s jejichž prostředky v minulosti či současnosti obchodoval, sídlí na ostrově Mauricius. Píše o tom sobotní Právo.

Informaci Právo obdrželo od pracovníků advokátní kanceláře Šachta & Partners, kterou NFPK v prosinci kritizoval za podíl na vyvádění peněz z pražského dopravního podniku k rukám lobbisty Ivo Rittiga.

Podle tvrzení advokátů je Janeček dokonce v podezření z daňových úniků v řádech minimálně 200 miliónů korun, když podniká prostřednictvím zahraničních společností, které jsou řízeny z České republiky, mají zde faktickou stálou provozovnu, ale neplatí v Česku daně z příjmu ani z kapitálových výnosů.

Společnost RSJ, a. s., kde je Janeček předsedou představenstva a hlásí se k ní jako akcionář, má sídlo v Praze na Malé Straně a působí na derivátových burzách v Londýně, Frankfurtu nebo v Chicagu. V Česku vykázala za loňský rok zisk ve výši 17 miliónů korun. Až miliardové zisky však mají vznikat v investičních fondech, s nimiž RSJ obchoduje. Ty však mají podle advokátů stejné konečné vlastníky jako RSJ.

"Investičních fondů, s jejichž prostředky RSJ obchoduje nebo v minulosti obchodoval, je více. Všechny jsou obdobné, sesterské. Všechny sídlí na Mauriciu a jejich jména jsou STS High Yield, RSJ II PowerFunds, Inc. PCC, RSJ PowerFunds, Inc. PCC," uvádí se v materiálu, který má Právo k dispozici.

Zdanění příjmu právnických osob na Mauriciu je jen tříprocentní, zatímco v Česku dosahuje 20 procent. Daň z kapitálových výnosů je na Mauriciu dokonce nulová, u nás 15procentní. "Z toho jasně vyplývá, že důvod založení fondů a alokace drtivé většiny zisků struktury na Mauriciu je daňový," dovozuje v materiálu kancelář, která je s Janečkem na nože.

Samotný Janeček sice projevil ochotu se k materiálu vyjádřit, do uzávěrky pátečního vydání Práva však odpovědi nezaslal. Podle ekonoma poradenskéfirmy Partners Pavla Kohouta není samotné podnikání přes společnosti přihlášené v daňových rájích ničím protiprávním. "Podobný postup je běžný a o žádný daňový únik nejde," uvedl Kohout.

Členům nejužšího vedení resortu tak přistála na účtu částka ve výši běžného měsíčního platu. Prémie ve výši polovičního třináctého platu inkasovali i ředitelé jednotlivých odborů a vedoucí oddělení. Necelé dva miliony si pak rozdělili řadoví zaměstnanci. Dohromady Besserova vánoční nadílka vyšla kulturní rozpočet na více než čtyři miliony korun.

To je však jen zlomek sumy, kterou si koncem roku ministerští úředníci mezi sebe rozdělili. Sonda LN ukazuje, že účet za všechna ministerstva Nečasovy vlády je řádově vyšší: vyšplhal se výrazně nad 200 milionů korun. Přesnou částku zatím nelze vypočítat: údaje za ministerstva financí a dopravy budou dle vyjádření resortů k dispozici "až po uzavření rozpočtového roku".

Bez mimořádných bonusů se letos obešli pouze na ministerstvu průmyslu a na Úřadě vlády. Jinak se ukazuje, že zkušenost ze státní správy jde výrazně proti trendu v běžných firmách. Zatímco tam se před třemi roky benefity na konci roku týkaly každého čtvrtého pracovníka, letos na ně dosáhlo už jen sotva 16 procent zaměstnanců. "Soukromý sektor kvůli ekonomické situaci od vyplácení vánočních prémií stále více upouští," potvrzuje Aleš Křížek, ředitel personální agentury Robert Half v Česku.

Vedení ministerstev si nicméně stojí za tím, že jejich zaměstnanci si pravidelné prosincové přilepšení zaslouží. Nejčastější argument pro rozdělování odměn přitom byl odkaz na lednové škrty, po nichž se na výplatní pásce úředníků objevila částka o 10 procent nižší než dosud.

"Rozdělení mimořádných odměn alespoň částečně kompenzuje nižší úroveň platů zaměstnanců, a to i proti většině jiných státních institucí," obhajuje například Černínský palác mimořádné odměny v průměrné výši 25 tisíc korun, které nadělil 1750 zaměstnancům ministerstva zahraničních věcí.

Zkrátka nepřišli ani úředníci na školství. Původně sice mělo být jediným benefitem "vánoční setkání ve dvoraně ministerstva, kde ministr Dobeš poděkuje zaměstnancům za celoroční práci", nakonec se ale podařilo resortu najít na prémie bezmála tři miliony korun.

"Nakonec se nám podařilo v ušetřených prostředcích najít 2,9 milionu korun, které jsme rozdělili mezi zaměstnance podle odvedené práce," vysvětluje mluvčí Dobešova úřadu Kateřina Savičová.

Klíč, podle něhož rozdělovala benefity, schovává většina ministerstev za vágní termín mimořádný výkon či mimořádné pracovní nasazení. Na ministerstvu práce to podle vedení úřadu obnáší například nadstandardní zapojení do příprav sociální reformy.

"Odměny jsou spojené s přípravou a realizací reformy a s ní souvisejících činností. V celkové výši dosáhly 6,77 milionu korun. Ušetřili jsme na ně v průběhu roku a při úsporách za nemocnost," vypočítává mluvčí Viktorie Plívová.

Zdaleka nejvíce v benefitech na konci roku vyplatila početnější ministerstva. První místo v pomyslném žebříčku patří jako už pravidelně ministerstvu obrany. "V souhrnu jde o částku 130 milionů korun, která se rozdělí k ocenění práce vojáků z povolání 90 miliony korun a občanských zaměstnanců 40 miliony korun," vzkázal LN Vladimír Lutovský z tiskovéslužby ministerstva. Tvrdí, že ve srovnání s loňským rokem je částka zhruba o 80 milionů nižší.

"Průměrná výše odměny se pohybuje v rozmezí od pěti do osmi tisíc korun na pracovníka," dodal Lutovský. Jedinou výjimkou mezi ministerstvy, kde se žádné prémie nerozdělovaly, je resort průmyslu. "Ministerstvo odměňuje zaměstnance standardně podle plněnípracovních povinností. Zvláštní odměny udělovat nebude," uvedl mluvčí Pavel Vlček.

Stejně tak reagoval i Úřad vlády. "Pro své zaměstnance Úřad vlády České republiky nechystá na konec roku žádné finanční přilepšení či jiné formy benefitu," potvrdil mluvčí vlády Jan Osúch.